Metafora Cesta hrdiny pochází z práce amerického mytologa Josepha Campbella, který si všiml shody v příbězích hrdinů v mýtech, bájích a náboženstvích.
Popsal tzv. monomýtus, tj. univerzální koncept cesty hrdiny s charakteristickými etapami a dramatickou strukturou. Všiml si, že hrdina žije ve své „vesnici“,
kterou musí opustit, aby splnil nějaký úkol či dosáhl nějakého cíle, a když se vydá na cestu, mimo známý svět setkává se s překážkami, démony, ale i s průvodcem,
pomocníky. Čelí hlavní výzvě, a když naplní svůj cíl, vrací se proměněn dobrodružstvím zpět do „vesnice“.
Psychoterapie a koučink metaforu Cesty hrdiny velmi vděčně využívá. Hrdinou je klient, protože vnímá svůj životní příběh jedinečný způsobem,
aniž by musel být viděn veřejností. Například přechod do dospělosti, narození dítěte, rozvod, krize středního věku mohou být těmi místy, ve kterých člověk opouští
svoji „vesnici“, aby se jako „jiný-proměněný“ vrátil do své komunity. Prožívá své výzvy, cíle, vítězství, prohry, radost i zklamání a velmi intenzivně prožívá
své proměny. Jako pomáhající profesionálové jsme u toho, když se to děje, nebo když klient váhá, zda změny učinit a jak. Proto je tato metafora užitečná.